NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Poměrně neznámá kapela, že? Viděli jste už někdy někde leták Prejudice? Nebo snad jejich CD? Ne? No, nedivím se, Prejudice jsou z Belgie a asi toho moc na propagaci nedělají. A to je chyba!!! Jejich muzika je totiž dost dobrá. Tihle Belgičani dokáží výborně sloučit techniku, údernost a drive, aniž by to ubralo na síle celé tvorby. Najdete u nich takový ten sypavý thrashový základ typický třeba pro Slayer a některé rané deathové bandy, najdete tu i smysl pro kombinaci a prolínání rytmů, pauzy, sekavost, podobně jako např. u Meshuggah. No a technické kytarové vyhrávky, bublání basy, spousta sól, inspirace Death se taky nezapře. Dokonce Prejudice používají i trochu kláves. Prostě je to velmi pestré, technicky dobře zvládnuté a taky slušně natočené (točili to v Holandsku). Není to první počin Prejudice, tomuto CD předcházelo demo Jaundiced Eye a kapela taky nehraje tři týdny, takže ta vyhranost je znát. No a o čem že to ti Belgičani pějí? Ne, nebojte se, nezpívají, anóbrž má vokalista Erik řádný chraplák. Občas mu asistuje i kytarista Def. Celé CD je věnované týraným, ztraceným a zavražděným dětem. Chvályhodné a sympatické, neboť to není jen gesto, ale o tomto tématu pojednává i značná část lyriky na Broken Promises. Ale najdete tu i věci, pojednávající o myšlenkových pochodech sériových vrahů (Serial Minds), něco o stínech společnosti, o předsudcích... Koneckonců samotný název kapely znamená „předsudek“. Prostě sympatické, tedy alespoň mně ano. I booklet CD je pěkně zpracovaný, jsou tam texty, fotky... Samotný titulní obrázek je jakousi koláží oka a planety Země. A mimochodem Prejudice mají taky moc hezké logo... Pokud se vám něco z těhle mých keců zdá dobré, rozhodně se po Prejudice poohlédněte, stojí to za to!
9 / 10
Reality (2001)
Broken Promises (1998)
Jauncided Eye (demo) (1996)
Violent New Breed (promo) (1994)
Vydáno: 1999
Vydavatel: D&F Agency
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.